Mounino království

Tak jsem se opět vypravila do Veletžního paláce. Moderní umění mě táhne asi nejvíc no. :-) Ale zase ne až tak moc moderní, jako je moderní v současné době.

Chci teď především popsat pár děl, ze kterých mi tedy lezly oči z důlků. Za prvé se mi vybavuje fotografie nahé ležící ženy - detail jejích pohlavních orgánů právě v době její menstruace... Brrrr. Čekalo na nás ale ještě větší "brrr". Několik černobílých fotografiíí nahé ležící ženy, na kterou vykuchali jakési zvíře. Ležel na ní tedy třeba mozek, játra, žaludek... Víc už jsem radši nerozpoznávala. Děkuji, že ty fotky byly černobílé. Byla tam jedna barevná a ta mi úplně stačila. Na té byl muž (oblečený - to je pozoruhodné - ženě je vždy vidět všechno, muži nikdy nic a dokonce jsem i někde slyšela, že je to proto, že ženy mají hezčí (estetičtější) těla - cože?! Tomu se říká najít si "důvod".) a asi srna stahovaná z kůže a myslím, že také měla rozpárané břicho, takže z ní visely vnitřnosti. Už radši nevím, ale asi jo.
Další díla, která zaujala, byla třeba neonová osvětlení a la srdce na Hradě, nebo video, kde byla nahá žena natřená nabílo, občas někde na nějakou jinou barvu, nebo ji polepili páskou - to se měnilo. Vždy to byl tak 10 s dlouhý záběr, kdy ona se tam buď mírně nějak svíjela, nebo stála nehnutě. A to mi připomíná další video, které promítali v jedné zatemněné místnosti na všechny 4 zdi, ale záběry to byly různé, ačkoli se jednalo o toho samého člověka. Můž asijského původu oděn v černém tam předváděl na bílém pozadí křečovité pohyby, neuvěřitelně strnulé a neuvěřitelné výrazy. Myslím, že to mohl být nějaký tanečník.
Vtipný byl stojan jako z obchodu s oblečením, na kterém viselo na ramínkách normální oblečení (trička, trenky) vylepšené jen tím, že bylo různě pocvočkované. Fráňa se dotkl exponátu a byl napomenut panem hlídačem. :-) Zajímavý byl taky růžový chundelatý koberec, u něhož stála dvě lila křesla. Ten koberec byl ze dvou stran shrnut. Nebo co třeba různě poskládané obaly od gramofonových desek? Haldy zmuchlaného materiálu - snad nějakých ulítle potištěných koberců?
Co se mi ale fakt líbilo, byl obraz - hyperrealismu (tak nějak - říkal PoKy). To vypadá prostě jako fotka! Neuvěřitelné, že to někdo namaloval. Detail obličeje blondýny se slunečními brýlemi. Dost velký formát.
Skvělý byl mozek s písmenky, která, když se zmáčka, přepínala promítané záběry. To byly nejrůznější sestřihy. Byly tam i nějaké momentky z filmů. Trošku je škoda, že pořadatelé nanapsali k takovým exponátům, že se s nimi dá něco provádět. Člověk na to nechce sahat, protože normálně se to nemůže a protože ani nemůže vědět, že ono to něco udělá.
V suterénu měl ze mě fráňa legraci, protože jsem se tam bála. Tma jak v pytli, jen obrazovky s videy (y?). Málem jsem se tam rozplácla na chodech. Třeba tam bylo asi šest obrazovek, na kterých šlo pořád dokola štěnání psů. Nebo osvícený nějaký kouř.
A konečně nesmím zapomenout na živé exponáty. Ty jsme si tedy vymysleli my, ale kdybyste to viděli, asi byste se nám nedivili. Některé paní hlídačky totiž měly "půvabný" make-up, nebo také někteří návštěvníci byli "davově" oděni. Opravdu velká extravagance. Holt umělci - asi. :-)