Jaro!
Loni jsme ze zimy skočili rovnou do léta, ale letos tu máme po velmi mírné zimě (prakticky bez sněhu, tzn. břeček a náledí - hurá :-) ) jaro už v březnu, na což už asi nejsme moc zvyklí.
Já nevím, jak vy, ale já jsem letos z jara nadšená. Kochám se. Kochám se modrou oblohou. Šklebím se do slunečních paprsků, protože sluneční brýle jsem ještě nevyndala. Divím se, že už tohle pučí, tamhleto kvete, a dokonce tamto už je v plném rozkvětu. Užívám si, jaké je teplo. Kolikrát jsem překvapená po ránu, že mi není zima, když jsem vyrazila jenom v tomhle.
Třeba dneska jsem z tramvaje zírala na zlaté deště a těšila se, až budu míjet místo, kde mají magnolii, protože ta je naprosto nádherná, když kvete (nezklamala :-) ). Obdivovala jsem droboučké lístečky na keřích, co lemují chodníky, a tak dále.
Potřebovala jsem jaro jako sůl, a to i přesto, že jsem pylový alergik, takže to pro mě s sebou přináší určité omezující a otravné projevy. Od listopadu na mě však působí určité stresy, které se s přibývajícími měsíci stupňují a ještě pár měsíců bude trvat, než to snad alespoň částečně pomine. Bohužel nevím, co pak bude následovat. Takovéhle vyhlídky na klidu také nepřidají.
Zrovna asi minulý a předminulý týden jsem extrémně mizerně spala. Pořád jsem se budila. Co vám budu povídat, děs a hrůza. Už je to trochu lepší. Budím se sice stále dost, ale snad už ne tolik, anebo se mi alespoň lépe usíná po jednotlivých probuzeních. Vždycky si říkám, jestli na mě má, nebo nemá vliv úplněk. Tento měsíc to byly neobvykle dlouhé spací obtíže, většinou s tím mívám problémy jen pár dní. No a zanedlouho se bude posouvat čas, což mi taky dělá "dobře". Jak takovéhle věci snášíte vy?
Každopádně jsem šťastná, že je venku hezky. Je dříve i déle vidět (vstávám za světla a ne vždy chodím domů až za tmy! :-) ). Mě, představte si, fascinoval i ten déšť včera a předevčírem. Prostě změna. Třeba teď teploměr ukazuje, že je venku 15 °C, a to je osm hodin večer. Paráda! :-)
Jak vy si užíváte jaro?