Nožičkový update
Předevčírem to bylo 7 týdnů od úrazu. Oslavila jsem to chůzí bez berlí. Celý den. Berle jsem si s sebou nesla v ruce, protože původně jsem neměla plánu chodit bez nich, ale nakonec to tak dopadlo. A za to celé může moje touha obléct si sukni a vypadat trochu lépe. Ach, ty ženské rozmary. :-)
Hrozně moc jsem si chtěla obléknout sukni, ale nechtěla jsem mít na nohou baleríny, které jsem už chtěla vyhodit, ale které se nakonec díky mému věčnému otálení s vyhazováním věcí, co už by fakt měly jít, staly mou záchranou po úrazu, protože na svou "nemocnou" nohu jsem nebyla schopná nic jiného nazout. Chtěla jsem si obout lodičky, co jsem si koupila v září. Mají nižší a široký podpatek, takže jsou stabilní a říkala jsem si, že by mi nemusely vadit. Nevadily, a tak jsem v nich vyrazila.
První kroky z bytu ven jsem šla bez berlí, protože mi byly krátké. Při čekání na výtah jsem si je prodloužila a při chůzi po schodech jsem šla soustředěně přidržujíc se zábradlí, abych nezakopla nebo něco podobného. No a když jsem vylezla z domu ven, řekla jsem si, že zkusím jít i nadále bez berlí. Šlo to a nakonec jsem tak absolvovala celý den. Noha mi hodně otekla, ale jinak dobré (pocit brnění a pálení mám pořád stejný).
Chodím hodně pomalu a dívám se pod nohy, abych špatně nešlápla - nástrahy jsou všude: křivé a vymleté chodníky, kořeny pod chodníky, kameny, bahno a listí na chodnících, mokré podlahy...
Hned včera se mi hodilo, že jsem měla volné ruce a mohla si nést deštník. Při dešti jsem šla ještě opatrněji a dobře to dopadlo. Příští týden má být chladněji a já doufám, že chodníky nebudou namrzlé, to bych se hodně bála. Taky mi bude zima na nohy v balerínách nebo lodičkách, protože moje zimní boty jsou buď na vyšších podpatcích, anebo bez podpatku, ale taky bez zipu a já se do bot asi nezvládnu bez bolesti nasunout.
Tož takové jsou mé "útrapy".
Pěkný den! :-)
