Mounino království

Je to asi tak rok (pokud jsem se nepřehlédla, tak 30/11 to byl rok), co jsem se rozhodla vrátit se na svůj blog a zase psát pro lidi známé i neznámé články. Ať už mé dojmy z návštěv nějakých míst, nebo třeba jen info o tom, že se někde něco děje. Klasicky trochu těch mých vnitřních pochodů a tak vůbec, co se mi bude chtít. :-)
Ani jsem neměla pocit, že už je to rok (dost mě to překvapilo). Dívala jsem se do archivu a ono to tedy bylo tak, že 30/11/2013 jsem byla nadšená a něco sem napsala a pak mi až skoro do půlky února trvalo, než jsem napsala něco dalšího. :-D 
Každopádně moje ohlédnutí je takové, že mám popsanou A4 tématy na články, ale tak nějak prostě není vůle a čas (všimni si pořadí ;-) ) sem něco psát, a proto přispívám nepravidelně, slibuji, ale neplním - což mě štve. :-/
Asi by bylo nejlepší snížit svoje ambice na např. jeden článek týdně, protože vidím realitu. Po měsíci či dvou si sednu, že už tedy fakt musím něco napsat. Sesmolím jeden nebo dva články, oba je sem hned prdnu (když se přemůžu, tak ten druhý třeba o den či dva později) a pak je zase měsíc či dva ticho po pěšině. Tohle tedy skutečně není strategie, jak bavit svoje čtenáře. Budiž mi útěchou, že např. taková Protivná blondýna už taky skoro nepublikuje.
Zase musím být realistka, že můj blog nemá tolik čtenářů, aby někdo plakal, že jsem nenapsala článek. :-)
Docela by mě zajímalo, jak se lidé k mým stránkám dostávají. Tuším, že někteří moji kamarádi mě třeba přes RSS sledují, ale jinak? Je třeba vtipné v administraci vidět nejsledovanější příspěvky, kolik návštěv (zobrazení) proběhlo v jakou hodinu (vážně na moje stránky kouká někdo ve 4 h ránou?!) a tak.
Nebudu se tu dále vykecávat, vše podstatné již bylo řečeno.
Děkuji těm, co mě sledují a baví je to (dá-li se to tak říct). :-) 
Zkusím psát dál.