Mounino království

Středa byla poněkud nabitý den, co se týkalo školních povinností. Čekaly mě dvě zkoušky na PedF a ještě přijímačky v náhradním termínu na FF UK. Naštěstí (!) se mi to aspoň nekrylo a zvládala jsem v pohodě přechody z místa na místo.

Začínala jsem v 9:00 testem z morfologie ČJ. Nestihla jsem se (nebo spíše "nekoukla jsem se, protože jsem debil") na to vůbec podívat (tak jako na zbylé dvě věci), takže to bylo prostě buď - anebo. V některých věcech jsem byla prostě úplně vygumovaná a jen tam něco zkusila napsat - co kdybych se zrovna trefila! Měla jsem kliku, zvládla jsem to na 3, sice skoro o prsa, ale je to doma, což je hlavní. Na druhou stranu mě to ale mrzí, protože toho učitele mám fakt ráda a ten předmět mě i baví (nejspíš díky němu), takže bych ráda ukázala, že mám na víc (dnes jsem se, když jsem si šla pro podpis do indexu, moc styděla - minulý semestr mě totiž chválil - mohla jsem se tehdy přetrhnout, abych to napsala dobře).

Ve 12:00 mi začínaly přijímačky na FF UK, kde jsem ještě na chodbě narazila na Olinku pobíhající sem a tam (měla po nějaké písemné zkoušce z dějin Skandinávie a čekala, jestli se probojuje na ústní). Začala jsem jako loni s jazykovědnou částí, ve které si asi celkově víc věřím. Šlo to dobře, dokud jsem se nedopracovala k otázkám zaměřeným na lexikologii a podobné hrůzy. Prostě objasňování pro mě neznámých slovních spojení, přísloví a slov není nic moc. Pak jsem se vrhla na literární část. Fabulovala jsem, jak to šlo. (Tak si pak, Oli, povíme, jestli jsem něco vyfabulovala. ;-) ) Doma jsem si i potom říkala, že i kdybych se na to učila, stejně bych na ty jejich otázky zaměřené na znalosti poněkud mimo běžné osnovy neuměla odpovědět. Takže jsem tipovala, vymýšlela si, tahala (ne)vědomosti až z paty, aby tam aspoň něco bylo.

V 16:00 jsem nažhavila propisku na obávaném předmětu - morfologii AJ. To jsem ještě netušila, že budu s láskou vzpomínat na minulé testy z tohoto přemětu, říkat si, že na té fildě se to aspoň nějak dalo. Takovéhle zadání mi odpravdu vzalo dech. Těžké, bylo to hodně těžké. Zvláště když jste se na to ani nekoukli. Očekávám, že se na ni (paní magistru) přijdu podívat zase v září, ačkoli moc doufám, že aspoň na tu 3 jsem to snad mohla uhrát (ale to jsem doufala i na minulém termínu, kdy mi test přišel lehký a já si říkala, že jsem fakt blbá, že jsem se na to víc nenaučila). Ve třídě bylo navíc úplně na padnutí, protože se raději nachala zavřená okna, aby dovnitř nešlo ještě větší vedro, a v místnosti nás bylo tak 60? Možná víc, kdoví. Myslela jsem, že tam každou chvíli padnu.

A pak už jsem konečně mohla jít domů. Měla jsem toho fakt dost. Tak mi držte pěsti/palce, ať to dopadne pozitivně, protože těch 5 kreditů je pro mě rozhodujících! (5 kreditů je zatím úplně nejvíc, co máme za nějaký předmět. většinou máme 2, 1 nebo 3.)

Obrázek: www.mandrilla.cz/assets/photos/fullsize/_ungaro_125.jpg